Je to už několik let, co jsem četl krátký článek pojednávájí o tom, že čínští vědci zkoumali otázku, proč Evropa a následně i USA kdysi předběhly ostatní svět. Dospěli k závěru, že to bylo především díky náboženství. Víc toho v článku nebylo, a tak jsem přemýšlel dál, a dospěl jsem k závěru, že to bylo reformací a nástupem protestantství - příklonem k potřebám člověka, jeho pozemskému životu a zejména protesantskému "kdo se přičiní, tomu i Bůh pomůže". Dále to pak bylo osvícenstvím, kterým i katolická Francie částečně dohnala protestantské země. My jsme šli poněkud zvláštní cestou, neboť jsme odklon od katolicismu řešili spíše agnosticismem a ateismem. Proto jsme dnes nejateističtější zemí světa, podle mého názoru tím v tomto ohledu i nejpokrokovější.
Je to evidentní: protestantské, to je severozápadní evropské země jsou dodnes dál, nejen ekonomicky a morálně, než katolické země jihovýchodní Evropy. Na Slovensko a do Polska a Maďarska reformační a osvícenské ideje pronikly méně, a proto dodnes zaostávají, nyní zejména Maďarsko.
Neevropské země dál na jih a východ, včetně Ruska, jsou na tom ještě hůr. Proto je dnes napětí mezi Euroamerkou a pravoslavným Ruskem a islámskými zeměmi. (To samozřejmě neznamená, že Euroamerika má ve všem pravdu a že si ve všem počíná bezchybně.)
My Češi bychom si měli uvědomit, že z tohoto hlediska není zásadní rozdíl mezi katolicismem a islamismem, neboť obojí byly a stále jsou přibližně stejnou brzdou. Nemají rozvinuté kriticko-realistické myšlení.
Co na to říkáte, katolíci a apologetové církevních restitucí?
Václavu Havlovi vytýkám snad jedinou větší chybu - přílišnou měkkost a přívětivost, zejména ke katolické církvi. V tom se nejvýrazněji lišil od Masaryka. Dalajlámu však na rozdíl od "pokrokového" papeže Franiška přijal, dokonce se stali přáteli.
