Povstane Václav Havel "z mrtvých"?

"Avšak známo jest, že poctivý neúhonný vždy bývá nepoctivým a rozpustilým protivný... tím, že jest jinaký," psala už Božena Němcová. Vycházela ze znalosti života; možná i z toho, jak "úhonní" uštvali Dobrovského, jak ničili Havlíčka a jak "neúhonnné ovce" od něj, když se dostal do defenzívy, odtáhli ruce.    

Něčím podobným prošel Masaryk, než se dostal do ofenzívy a stal se všeobecně milovaným presidentem. Něco velmi podobného prožil Karel Čapek, nepochybně právě proto, že jako člověku se mu nedalo téměř nic vytknout. Ti věční úhonní ho pravděpodobně uštvali k smrti.

Všichni naši velikáni byli nakonec rehabilitováni, stejně jako všichni naši letci a ostatní antifašisté a antikomunisté.

Rehabilitován začíná být i Václav Havel. Jistě by si ale nepřál, aby dopadl jako Ježíš, tj. aby se stal nekriticky uctívanou modlou. Sám si, a příkladně, bral k srdci Masarykovo "kritika slouží pravdě a pravda slouží životu".

Milovat ho však můžeme. Podle mne si to zaslouži, stejně jako Masaryk.